Drahé čtenářky,
odteď najdete můj blog na nové adrese a s novým jménem,
Wednesday, May 8, 2013
Sunday, March 10, 2013
Emmie Ros
Ušila jsem si sukni, špendlila a měřila jsem ji na sobě, ale nesedí mi a tak ji posílám dál, tady je. Musím si tu látku v IKEA koupit znova a snad se druhý pokus vydaří.
Wednesday, March 6, 2013
Mafie v Brně
Dnes se obracím na brněnskou část mých čtenářek. Protože mafie je v Brně. Mafie vraždí. A i vy můžete nahlédnou pod povrch navenek normálních, ale uvnitř odhodlaných mafiánů.
A o co že to jde? Mafie je hra. Celobrněnská a dost (psychicky) drsná hra. Hra, ve které si osvojíte pár poněkud neobvyklých návyků. Naučíte se maskovat a být nenápadní. Jen co za sebou zavřete domovní dveře, budete se bát. Takový ten pocit v břiše, jako by vám tam poletovalo hejno motýlů. Taková ta nervozita a nejistota, že kdokoli z kolemjdoucích je váš vrah. Budete se vyhýbat davům. Budete se vyhýbat jednotlivcům. Zvláště jednotlivcům, kteří mají pravou ruku v kapse. V šalině budete vždy stát až vzadu. Už si nesednete. Všechny kolem sebe budete podezřívavě pozorovat a přesto budete chtít zůstat nenápadní. Nikdy si v šalině nebudete číst. Svému okolí dáte za úkol pozorovat všechny kolem a při podivných náznacích, nedejbože spatření bílé rukavičky na pravé ruce někoho jiného, dostanete signál anebo uslyšíte něco jako ,,zdrhej"! Pozor, tyto divné věci vás zůstanou ještě nějaký ten čas, co zemřete/nezemřete a vyhrajete. Potom si sednete v šalině a budete podivně klidní. Vmísíte se do davu a nebudete se bát, že vás někdo zabije. Přestanete se vyhýbat jednotlivcům a zvláště těm, kteří mají pravou ruku v kapse.
Jde tedy zhruba o tohle. Na nějaký ten čas si budete hrát na mafiána, který má za úkol zabít oběť a tak ji stopuje temnými uličkami a zákoutími a až ji najde, zabije ji. Zabije ji bílou rukavičkou, kterou má na pravé ruce. Oběť se samozřejmě může bránit a tak, o tom více v pravidlech. Ale. Vy jste další oběť. Oběť někoho jiného, kdo loví vás. Nenechávejte si nekrytá záda. Je to kruh, který se neustále zužuje a zužuje a najednou vás lapí ten hezký kluk v šalině a vy jste skončila. Už to nejde vrátit. Pak se vám celým tělem rozlije pocit brala, protože ten stres už si můžete odpustit. Ale na druhou stranu vás bude mrzet, že je konec. Protože to byla sranda. Třeba stát hodinu před gymnáziem a čekat na oběť, která nakonec nevyjde ven (anebo jsem ji nepoznala?). K popukání.
A můj ubohý příběh? Takhle v 6:30 po ránu jsem jela do práce a sedla jsem si v šalině (vidíte? základní chyba). Kdo by mě chtěl zabít v tak nekřesťankou hodinu? A přece, zatímco si klidně čtu (ááá, další chyba), mi na rameno dopadne něčí ruka. A je to v pytli, pomyslím si (trochu vulgárnější výraz jsem si pomyslela, ale o tom raději pomlčet). Takže, kdo se připojí? Hlásit se můžete do 19. března.
P.S. Na votoč vohoz probíhá soutěž o tři kouzelné Lomography, stačí si jen nainstalovat plugin VV na své stráky a čekat do konce března, jestli vyhrajete zrovna vy.
Thursday, February 28, 2013
První dny jarní
Zimní kabát jsem zahrabala hluboko do útrob skříně a už o něm nechci slyšet ani slovo. Vytáhla jsem jarní, který je by the way naprosto totožný až na to, že má o vrstvu méně. Kozačky jsem hezky nakrémovala, uložila do krabice a s plnou parádou vytáhla oxfordky, polobotky a balerínky. Kalendář si může říkat co chce, já mu nevěřím. Oficiálně hlásím, že přišlo jaro.
Ptáci začali zpívat, ve vzduch je cítit taková ta vůně hlíny, co k jaru neodlučitelně patří, je nad nulou (8 stupňů, whow!), nesněží (!) a celé dny už svítí slunce. Dají se nosit krátké sukně bez rizika omrzlin. Z postele vylézám po ránu dobrovolně (ehm tedy ne že bych z ní vyskočila radostí, že už je zase ráno, ale aspoň mě z ní nemusí tahat jeřábem), protože venku už je světlo a ne tma jako v pytli.
Tričko/T-shirt - Zara (votoč vohoz)
Kabát, sukně, boty, kabelka/coat, skirt, shoes, bag - vintage
Svetr/sweater - Mango
Nadkolenky, náušnice/over-knee socks, earrings - H&M
Monday, February 18, 2013
Zima
Fotily jsme v zimě a sněhu na soukromém pozemku (naštěstí nás nikdo nevyhnal). Pomalu se stmívalo, sněhové vločky padaly a bylo to krásné. Krásný zasněžený sad. Společnost nám dělal starý plyšový medvídek (kdo ho najde?) a jedna vlaštovka.
Mám takový zvláštní pocit, že všechny mé modelky trpí, protože je vždycky vyženu ven v tom nejhorším nečase (sníh/déšť), tak se za to, mé krásné dámy, omlouvám.
Styling & hair by me.
Friday, February 15, 2013
Čarodějnice školou povinné
Když jsem byla oslovena e-shopem Karnevalové kostýmy, zda-li bych s nimi nechtěla spolupracovat, řekla jsem si proč ne. Každý jsem čas od času na karneval a kostým se hodí. V čarodějnickém kostýmu jsem si zavzpomínala na svá dětská léta a pálení čarodějnic, kterého jsem se vždy účastnila (a ne, nikdy mě neupálili). Jako jednu z věcí jsem si vybrala černou paruku, ve které jsem se sama sebe lekla, černou jsem na hlavě nikdy neměla.
P.S. Slibuju, že si nikdy (!) nenabarvím vlasy načerno.
Sukně, prstýnek/ skirt, ring - DIY
Kabelka/ handbag - vintage
Boty/ shoes - Humanic
Saturday, January 12, 2013
Eine fleißige Studentin
Jako pilná studentka se věnuji švédštině, ekonomii, krojům a pečení dortů (ehm). A že mě to pěkně zmáhá. Pro volné chvíle vám chci doporučit Panství Downton. Nádherně natočený seriál o tom, jak to vypadalo v počátcích 20. století. O kostýmech ani nemluvím...
Kabát/ coat - Pull&Bear
Šaty/ dress - Dorothy Perkins
Svetr, kabelka, boty/ sweater, bag, shoes - vintage
Thursday, January 10, 2013
Silent Way
Kabát/ coat - Ann Christine
Svetr/ sweater - Zara
Sukně/skirt - vintage
Nadkolenky/ over knees - H&M
Oxfordky/ shoes - F&F
Sobí brož/ brooch - DIY
Svetr/ sweater - Zara
Sukně/skirt - vintage
Nadkolenky/ over knees - H&M
Oxfordky/ shoes - F&F
Sobí brož/ brooch - DIY
Povězte mi, co děláte v lednu? Taky vás trápí zkouškové?
Já se mezi tím vším studováním učím šít na stroji /vánoční dárek/ a čtu spousty knih /abych se nemusela učit/. Na konci ledna se vypravím do Švédska, ale co tam budu dělat, to vám zatím neprozradím.
P. S. Článek z blogu Votoč vohoz.
Sunday, January 6, 2013
Friday, January 4, 2013
Jak vyzrát na secondhandy?
Mám spoustu kamarádek, které, jak říkají, nemají štěstí. Já jim ale nevěřím, a tak je tu pro ně a pro vás pár tipů, jak na tohle „neštěstí“ vyzrát.
U nás je to tak – ve většině secondhandů na ramínkách visí obří neforemné věci, většinou ve velikostech 44 a výše nebo naopak 34 a méně. Zbytek, ve kterém je samozřejmě i vaše velikost, je buď sepraný, vybledlý, sežmolovaný, anebo jinak nekvalitní. Ale i tak se tam dají nalézt poklady – spousty pokladů. V secondhandech je to sice levné, ale musíte si ujasnit pár věcí. Vintage kousky na vás jen tak nevybafnou, takže musíte hledat, být u toho trpělivé a nebýt cholerik.
Takže jak na to?
1. Choďte tam často, ptejte se, kdy dostávají zboží. Jednou možná neobjevíte nic, ale při příští návštěvě nebudete vědět, co vyzkoušet první. Snažte se mít dobrou náladu a nepropadat zoufalství. To pomáhá.
2. Pozor na kvalitu. Věc, která je sežmolovaná, už asi k ničemu nebude. Naopak svetr, který je stále jako nový (a přitom je už nošený!) vám ještě vydrží dlouho.
3. Důležitý je materiál, po tričku z uměliny přece nikdo netouží. Naopak kašmírový nebo vlněný svetr, to je nádhera. Zprvu si materiál osahejte, po nějaké době už odhadnete pohledem, jestli vám bude na těle příjemný, nebo ne.
4. Přemýšlejte – sice mi to sluší, ale vezmu si na někdy na sebe? Pokud si nejste úplně jisté, přenechejte ty krásné šaty někomu jinému, kdo z nich jistě bude mít radost. Totéž pokud vám oblečení nesedí, nemá to cenu, nakonec by vám zůstalo ležet na dně skříně.
5. Pokud náhodou umíte šít nebo máte někoho, kdo to udělá za vás (a bude s vámi mít trpělivost), je důležitá kreativita. Co takhle zkrátit ty kalhoty na kraťasy? Hm?
6. Zavítejte do pánského oddělení – oversized svetry, vzorované košile, hedvábné kravaty, kožené pásky, tašky…to všechno tu mají. Totéž platí u dětského oddělení, obzvlášť pokud jste menší a štíhlejší postavy, mezi dětskými věcmi na 13, 14 let třeba něco bude.
7. To, po čem vaše srdce touží, většinou nenajdete. Takže s konkrétní představou do sekáčů ne. Určete si obecnější cíl – svetr. To už by šlo. Mějte otevřenou mysl a ono se něco najde.
8. Ať už koupíte cokoli, vždy to bude originál, který na sobě nikdo jiný mít nebude. Kabát z HM je krásný, já vím, ale potkat v něm v jednom dni dvě další slečny není zrovna příjemné.
9. Buďte trpělivé. Je to jako hledat poklad. Ten taky neobjevíte hned, jak začnete pátrat. Chce to čas a spoustu trpělivosti, ale až se vás někdo zeptá, odkud že to máte tak krásnou sukni a vy mu s hrdostí odpovíte, že jen ze sekáče za dvacku, budete na vrcholu blaha (odzkoušeno na vlastní kůži).
10. Naučte se poznat, která barva vám sluší a která ne – v kabinkách většinou nebývá moc dobré osvětlení a tak se můžete snadno utnout.
11. Sestavte si šatník ze „základních kousků“, se kterými se pak poklady ze sekáče dobře kombinují.
12. Se starými věcmi se musí opatrně – pozor na praní vlněných svetrů, krajek, výšivek.
13. A pokud pořád nemůžete nic najít, vemte si k ruce kamarádku, která tomu rozumí.
14. A nakonec…Veškeré oblečení potřebuje vyprat, aby se zbavilo toho typického sekáčového zápachu, někdy stačí jednou, někdy víckrát. Pokud je na oblečení flek, většinou je neodstranitelný, oblečení se totiž před pověšením na ramínka ve většině případů pere a dezinfikuje, takže s tím, co zůstalo, už toho moc nenaděláte. I když samozřejmě existují výjimky a Vanish taky není k zahození.
Se mnou to máte tak – zhruba polovina mého šatníku pochází ze secondhandu (velmi ekonomické), část z babiččiny skříně (ještě lépe) a zbytek poctivě zakoupen v módních řetězcích.
Co mě mrzí je, že se nám stále nedostává takových těch kouzelných obchůdků s vintage věcmi a šaty (mimo Prahu ovšem, tak už se objevují první vlaštovky) - pokud jste někdy navštívili londýnský Camden Town, víte, co mám na mysli. Krásné, kvalitní, staré věci, ceny sice vyšší, ale kdo by odolal?
Takže co vy, jak je to s vámi a secondhandy? Máte nějaké další tajné tipy?
P.S. Tento člának jste si mohly přečíst i na blogu Votoč vohoz
Bloglovin / Fler / Lookbook / Votoč vohoz
Bloglovin / Fler / Lookbook / Votoč vohoz